113

Шелководство было и остается одной из важнейших отраслей сельского хозяйства Узбекистана, с вековыми традициями и отработанными технологиями содержания тутового шелкопряда. Однако глобальные изменения климата на всей Земле и смещение векторов развития народного хозяйства стимулируют поиск новых приемов репродукции шелкопряда и других источников корма. Неоднократные попытки перевести тутовый шелкопряд на искусственный корм или другие виды растений не увенчались успехом. В наших исследованиях изучена возможность использования для выкормки гусениц некормовых, а именно – декоративных сортов шелковицы. Полученные результаты указывают на правомерность применения при разведении тутового шелкопряда плакучих сортов шелковицы в случае раннего начала выкормки. Ранняя вегетация тутовых деревьев в городских условиях, крупная листовая пластинка и большая зеленая масса плакучей шелковицы делают ее вполне пригодной для использования при выкормке гусениц тутового шелкопряда младших возрастов.

  • O'qishlar soni22
  • Nashr sanasi21-09-2022
  • Asosiy tilRus
  • Sahifalar33-38
Русский

Шелководство было и остается одной из важнейших отраслей сельского хозяйства Узбекистана, с вековыми традициями и отработанными технологиями содержания тутового шелкопряда. Однако глобальные изменения климата на всей Земле и смещение векторов развития народного хозяйства стимулируют поиск новых приемов репродукции шелкопряда и других источников корма. Неоднократные попытки перевести тутовый шелкопряд на искусственный корм или другие виды растений не увенчались успехом. В наших исследованиях изучена возможность использования для выкормки гусениц некормовых, а именно – декоративных сортов шелковицы. Полученные результаты указывают на правомерность применения при разведении тутового шелкопряда плакучих сортов шелковицы в случае раннего начала выкормки. Ранняя вегетация тутовых деревьев в городских условиях, крупная листовая пластинка и большая зеленая масса плакучей шелковицы делают ее вполне пригодной для использования при выкормке гусениц тутового шелкопряда младших возрастов.

Ўзбек

Ипакчилик қишлоқ хўжалигининг муҳим соҳаларидан бири бўлиб, асрлар давомида бу соҳада пилла етиштиришнинг анъанавий технологиялари ишлаб чиқилган. Аммо бутун дунёда иқлим шароитининг глобал ўзгариши ва халқ хўжалигининг ривожланиши натижасида юзага келган айрим муаммолар ипак қурти парваришида янги усуллар ва бошқа озуқа манбалар яратишни тақозо этади. Тут ипак қуртини сунъий озуқа ёки бошқа ўсимликларга ўтказиш бўйича олиб борилган кўплаб изланишлар яхши самара бермади. Ушбу тадқиқотда тут ипак қуртини боқишда озуқа бўлмаган, яъни манзарали тут навларидан фойдаланиш имкониятлари ўрганилди. Тадқиқот давомида қуртларни боқиш эрта бошланганда, озуқа сифатида тутнинг декоратив навларидан фойдаланиш мумкинлиги исботланди. Шаҳар шароитида тутларнинг эрта вегетацияга кириши, декоратив тут барги яшил массасининг кўплиги ҳисобга олинса, уларда қуртлардан кичик ёшида озуқа сифатида фойдаланиш мумкинлигини кўрсатади.

English

Sericulture has been and remains one of the most important branches of agriculture in Uzbekistan, with centuries-old traditions and proven technologies for keeping silkworms. However, global climate changes across the planet and the shift in the development of the national economy trigger the need for search of new methods of the silkworm reproduction and other sources of feed. Repeated attempts to transfer the silkworm to artificial food or other plant species have not proven succesfully. In our research, we have explored a possibility of using non-fodder caterpillars, namely decorative mulberry varieties, for feeding. The findings gained indicate the validity of the weeping mulberry varieties use in the breeding of silkworms in the case of an early start of feeding. Early vegetation of mulberry trees in urban conditions, a large leaf blade and a large green mass of weeping mulberry, make it good for feeding young silkworm caterpillars.

Muallifning F.I.Sh. Lavozimi Tashkilot nomi
1 Larkina Y.A. “Noyob ob'ekt” loyihasi ilmiy rahbari Ipakchilik ilmiy-tadqiqot instituti
2 Aqilov U.H. “Noyob ob'ekt” loyihasi kichik ilmiy xodimi, qishloq xo‘jaligi fanlari bo‘yicha falsafa doktori (PhD) Ipakchilik ilmiy-tadqiqot instituti
3 Salixova .I. Tut ipak qurti selektsiyasi laboratoriyasi kichik ilmiy xodimi Ipakchilik ilmiy-tadqiqot instituti
4 Yakubov A.B. Tut ipak qurti selektsiyasi laboratoriyasi mudiri, professor, biologiya fanlari doktori Ipakchilik ilmiy-tadqiqot instituti
Havola nomi
1 Kuliyev M., Badalov N. Povysheniye urojaynosti vesennyh vykormok tutovogo shelkopryada putem ih svoyevremennogo nachala i podbora sootvetstvuyushhih sortov shelkovitsy [Increasing the yield of spring silkworm feedings by their timely start and selection of appropriate mulberry varieties]. Some issues the development of sericulture in Turkmenistan. Ashgabat, 1975, pp. 38-103.
2 Tikader A., Dandin S.B. Pre-breeding efforts to utilize two wild Morus species. Curr. Sct., 2007, no. 92, pp. 1072-1076.
3 Tikader A., Thangavelu K. Pre-breeding strategy in mulberry and utilization of Morus spp. Proceedings of 20th Congress jf the International Sericultural Commission, Bangalore, India, 2005, pp. 10-17.
4 Kumar J., Rao S., Rao R.D.M. Characterization of seven mulberry genotypes for their leaf quality and bioassay with silkworm (Bombyx mori L.) Sericologia, 2008, no. 48 (1), pp. 85-93.
5 Mamrutha H.M., Mogili T., Jhansi Lakshmi K., Rama N., Kpsma D., Kumar U.M., Jenks M.A., Natraja K.N. Leaf cuticular wax amount and crystal morphology regulate post harvest water loss in mulberry (Morus spp.). Plant Physiology and Biochemustry, 2010, no. 48, pp. 690-696.
6 Murthy V.N.Y., Ramesh H.L., Lokesh G., Munirajappa, Yadav B.R.D. Leat quality evaluation of ten mulberry (Morus) germplasm varieties through phytochemical analysis. International Journal of Pharmaceutical Sciences Review and Research, 2013, no. 21 (1), pp. 182-189.
7 Samohvalova G.V., Grishenko L.K., Orlova I.V., Skachkova Z.A. Vliyaniye vlajnosti vozduha i vlagi, soderjashheysya v listyah, na razvitiye i jiznesposobnost gusenits tutovogo shelkopryada (Bombyx mori L.) [The Influence of humidity and the moisture in the leaves, on the development and viability of silkworms (Bombyx mori L.)]. Zoological Journal, Moscow, 1961, no. 8, pp. 1192-1203.
8 Nasirillayev U.N., Lejenko S.S. Osnovnye metodicheskiye polojeniya plemennoy raboty s tutovym shelkopryadom [The main methodological provisions of breeding work with the silkworm]. Guidance document. Tashkent, 2002, pp. 3-45.
9 Plohinskiy N.A. Biometricheskiye metody [Biometric methods]. Moscow, Moscow University, 1975, pp. 46-77.
10 Doniyorov U.T., Nodiraliyeva N., Larkina Ye,A., Yakubov A.B., Kuchkarov U. Sohraneniye genofonda tutovogo shelkopryada pri rannih vesennih zamorozkah [Preservation of the silkworm gene pool during early spring frosts]. Achievements of science and technology of the agro-industrial complex, Moscow, 2002, no. 4, pp. 32-36.
11 Larkina Ye.A., Yakubov A.B., Salixova K., Akilov U. Sposob sohraneniya pogolov’ya gusenits tutovogo shelkopryada v sluchaye nastupleniya vesennih zamorozkov [A method of preserving the food of silkworm caterpillars in case of spring frosts]. Agro ilm – Agro Science, 2020, no. 2, pp. 64-65.
12 Larkina Ye.A. Aspekty prakticheskogo ispolzovaniya geneticheskih resursov kolleksii tutovogo shelkopryada Uzbekistana [Aspects of practical use of genetic resources of the silkworm collection of Uzbekistan]. Tashkent, 2013.
13 Larkina Ye.A., Daniyarov U.T., Jumayev D.Z. Reaktsiya genotipov tutovogo shelkopryada na izmenyayushhiyesya usloviya vneshney sredy [The reaction of silkworm genotypes to changing environmental conditions]. Results and prospects of development of the agro-industrial complex. Proceedings of the scientific and practical conference. Prikaspiysk, 2018, pp. 780-784.
Kutilmoqda